ROZHOVORY s našimi kandidáty

Ondřej Syrovátka: Nový Jičín potřebuje silné vedení a jasnou vizi

Máme velké plány, ale myslíme i na detaily

U kormidla novojičínské radnice stojí místostarosta Ondřej Syrovátka od roku 2016. Dříve gymnaziální učitel a turistický průvodce se dnes ve vedení města věnuje především oblasti životního prostředí, školství, kultuře a sportu, na starosti má však například také veřejnou dopravu. A v práci pro Nový Jičín chce pokračovat. „Aby město dobře fungovalo, musí se kormidla sladit tak, aby mířila jedním směrem. Nejen mezi ostatními členy vedení, ale i s vedoucími zaměstnanci úřadu. K tomu kormidlování proto přistupuji s velkou pokorou. Bez podpory ostatních bych toho prosadil jen málo,“ uvědomuje si třiačtyřicetiletý Syrovátka, jenž do voleb vstupuje jako lídr koalice Strany zelených s Piráty, TOP 09 a STAN.

Ve volbách kandidujete v široké koalici čtyř politických stran. Proč?

Pokud s někým sdílíte představu o rozvoji našeho města, jste si lidsky blízcí a máte podobný světonázor, co je lepší? Konkurovat si a jít proti sobě, anebo spojit síly a pracovat pro město společně? My jsme si vybrali druhou možnost, a to i proto, že jsme s ní měli dobré zkušenosti již při minulých volbách. Zpočátku to možná bylo trochu složitější: sepsat koaliční smlouvu, nastavit pravidla společného fungování a naplánovat kampaň, ale při tvorbě společného programu jsme se stmelili a nyní fungujeme velmi týmově a táhneme za jeden provaz. Osobně mám z naší koalice velikou radost, protože mi dává naději, že když nám jde o prospěch města, jsme schopni se dohodnout a ustoupit ze svých požadavků.

Nezvažovali jste vytvoření úplně nového politické uskupení?

Už před čtyřmi lety jsem zastával názor, že bychom se ke svým stranám měli přiznat. Považuji to za správné a transparentní rozhodnutí. Všechny strany si zachovávají svou tvář, ale svými činy od roku 2018 jsme zároveň dokázali, že jsme kompaktnější tým než jiné strany v zastupitelstvu.

S jakými očekáváními do voleb vstupujete?

Věřím, že po volbách bude možné vytvořit koalici, v níž se shodneme na hlavních prioritách města a společně je naplníme. První krok k tomu byl již učiněn: podařilo se sestavit strategický plán města až do roku 2027. Obsahuje všechny důležité projekty, za které bojujeme, včetně dostavby kulturního domu a revitalizace Hückelových vil. Věřím, že v takové koalici můžeme být vedoucím článkem, protože spojujeme zkušenost s moderními vizemi a kandidáty, kteří již něco dokázali a požívají společenský kredit. Doufám také, že jsme díky naší středové pozici schopni být tmelem mezi nyní znesvářenými stranami.

Jak hodnotíte uplynulé čtyři roky, kdy se vaše volební strana podílela na řízení města?

Většinu plánů se nám podařilo splnit. Ze 190 přislíbených bodů jsme jich 112 dotáhli do konce a mnoho dalších je tomu blízko. Dalších 57 bodů jsme realizovali nad rámec volebního programu. Těší mě hlavně pokrok v oblasti životního prostředí, zpracování Adaptační strategie na změnu klimatu a velký krok vpřed v odpadovém hospodářství. Mým srdečním tématem je veřejná doprava, kde jsme zřídili cyklobus, přípojnou linku 927 k vlakům do Hranic a také jsme zrevidovali jízdní řády MHD s pravidelným taktovým režimem. V koalici na radnici musím u kolegů z ODS, KDU-ČSL a ANO ocenit jejich pracovitost a zodpovědnost. Je třeba však přiznat, že spolupráce vždy nebyla hladká, protože na řadu otázek jsme měli rozdílné názory

Někteří občané mají přesto pocit, že změny trvají příliš dlouho. Co byste jim vzkázal?

Že mají v lecčem pravdu (smích). Naplnění některých projektů bohužel opravdu trvá neúměrně dlouho. Město má v mnohém svázané ruce kvůli lhůtám pro vyhlašování výběrových řízení na zhotovitele staveb či přísná pravidla, jak připravit veřejnou zakázku. Zákony mají své opodstatnění, snaží se zabránit korupci a přimět k hospodárnosti, ale je pravda, že oproti soukromým společnostem nás to znevýhodňuje. Od přípravy projektu až po realizaci často uplynulou celé čtyři roky. Z tohoto pohledu pak jedno volební období působí poměrně krátce.

Je to i případ neúspěšné dostavby kulturního domu?

Při dodělávání projektu se bohužel objevilo několik těžko řešitelných problémů, jako třeba celková kapacita, nejistota ohledně statiky objektu nebo sloupy v hlavním sále. Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Pokud se díky tomu nakonec postaví kvalitnější a modernější kulturní dům, byť třeba o pár let později, bude to pro Nový Jičín dobře. Rozhodně to zůstává naším cílem i pro toto volební období.

Které další priority byste zmínil? Jaká je vaše vize pro Nový Jičín v následujících letech?

Nový Jičín potřebuje především silné vedení a jasnou vizi, kterou bude sdílet se svými občany. V úspěšném městě mají obyvatelé k dispozici kvalitní bydlení, vzdělávací a sociální systém i kulturní a sportovní vyžití. Je to město, po němž se dá příjemně a jednoduše pohybovat různými druhy dopravy. Město, které se stará o své bohaté historické dědictví a zároveň se rozvíjí udržitelně, v souladu s přírodou.

Jaké kroky k naplnění takové vize vedou?

Vše máme podrobně rozepsáno v našem programu, na němž jsme pracovali řadu měsíců. Odráží naši odbornou pestrost i společnou vizi pro Nový Jičín. Nejvíce oceňuji, že je vizionářský, a přitom reálný a myslí i na detaily a potřeby jednotlivých místních částí. Věřím, že i naši političtí konkurenti si v něm najdou pasáže, které pro ně budou inspirativní.

A co je důležité pro Ondřeje Syrovátku jako občana města? Co vy osobně považujete za podstatné pro dobré žití ve městě v roce 2022?

Důležitá je pro mě živá kultura, která se po covidovém útlumu opět vrací. Jsem rád, že si s rodinou mohu zajít na večeři nebo na pivo do příjemné restaurace někam na zahrádku. Líbí se mi, když po městě jezdím MHD a vím, že mi autobus jede vždy v určitou minutu. Ještě více by se mi líbilo využít sdílených kol. Moc rád taky chodím po zelených ulicích ve stínů stromů, proto se těším na rekonstruovanou ulici Generála Hlaďo.

Lucie Jančařiková: „Přeji si Nový Jičín ještě zelenější.“

Jak nejlépe pozitivně ovlivnit život tam, kde vyrůstají vaše děti? Zapojit se do komunální politiky. Lucie Jančařiková je toho ideálním příkladem. Před pár lety se začala více zajímat o to, jak Nový Jičín vypadá a co by se v něm mohlo změnit. A protože si nechtěla jen stěžovat, k řešení problémů přistoupila aktivně. Vstoupila do Strany zelených, stala se členkou komise životního prostředí a komise Zdravého města. A letos je nejvýše postavenou ženou na společné kandidátce Strany Zelených s Piráty, TOP 09 a STAN do komunálních voleb. Pro zahradní designérku a maminku tří dětí jsou tématy číslo jedna ochrana životního prostředí a veřejný prostor. „Rok od roku pociťuji nastupující klimatickou změnu a jako rodiče mě přirozeně zajímá, jaké podmínky zde svým dětem zanechám. Věřím tomu, že je mou povinností chovat se vůči zemi zodpovědně, protože zde nežijeme sami. Žádnou náhradní planetu nemáme,“ zdůrazňuje žena, která se profesně věnuje návrhům dětských hřišť a přírodních zahrad pro školy a školky.

Strana zelených už několik let z novojičínské radnice ovlivňuje chod města. Na co jste z dosavadních úspěchů nejvíce pyšná, které prosazené body jsou pro vás důležité?

Jsem opravdu ráda za vytvoření Adaptační strategie na změnu klimatu, na které jsem se v pracovní skupině podílela. Jde o zásadní dokument, jenž určí podobu budoucích investic a udělá z Nového Jičína zase o něco lepší místo k žití. Těší mě rovněž úspěchy v odpadovém hospodářství. V našem městě třídíme nejen papír, plast a sklo, ale také kovy, kuchyňské oleje, bioodpad a nově rovněž gastroodpad. Za úspěch považuji zřízení nové funkce městského architekta, díky němuž získají projekty města jednotnou koncepci. V neposlední řadě jsem ráda za větší zapojení občanů do chodu města prostřednictvím veřejných či školních fór, veřejných projednávání investic, dotazníků či nápadů do participativního rozpočtu. Zdařilá je také rekonstrukce obřadní síně, která vznikla na základě ideové soutěže mezi architekty.

Pokud jde o ochranu životního prostředí, jaký cíl si v této oblasti kladete do následujícího období?

Chci, aby byl Nový Jičín ještě zelenějším městem. Aby se dbalo na aplikaci opatření z adaptační strategie a zvyšovalo se povědomí ohledně ochrany přírody a krajiny. Zdá se mi, že český člověk nepřikládá této otázce takovou váhu, jaká by byla potřeba. V oblasti ekologie musíme zapracovat na vzdělávání dětí i dospělých. U našich jižních či západních sousedů si hned všimnete, že otázky obnovitelných zdrojů energie, hospodaření s dešťovou vodou, minimalizace tepelných ostrovů nebo šetrnost v oblasti zemědělství a stavebnictví jsou přirozeně chápány jako potřebné. U nás tato témata zatím bereme jako nadstandard. A to je potřeba změnit.

Napadají vás nějaké příklady dobré praxe také z České republiky?

Inspirovat se můžeme třeba v Brně, v městské části Nový Lískovec. Tamní starostka Jana Drápalová ze Strany zelených už dvacet let buduje ekologické sídliště s unikátním parkem Pod Plachtami. Vkusně tam oživili panelové domy, školy, školky či radnici směrem k nízkoenergetickému standardu. Ročně tak ušetří za teplo více než šest milionů korun. Střechy nových veřejných budov jsou zelené, na některé instalují také fotovoltaiku. Místo zahušťování zástavby tak ve spolupráci s občany vznikl park s jezerem, do kterého je svedena dešťová voda ze střech okolních bytových domů. To jsou cesty, kterými chceme jít i my.

Myslíte si, že se váš pohled ženy-političky může nějak lišit od vašich mužských kolegů na kandidátce?

Bezesporu. Muži a ženy se přirozeně liší nejen fyzicky, ale také v uvažování, zkušenostech, mají různé zájmy a postřehy. A je to tak dobře, protože při vzájemné spolupráci se mohou výborně doplňovat. Výzkumy dokazují, že nejlépe pracují genderově vyvážené týmy, jsou inovativnější a pracují efektivněji. Ve Straně zelených to víme, proto dlouhodobě podporujeme aktivní účast žen v politice na všech úrovních.

Zajímavost o Lucii Jančařikové

„V rámci Nového Jičína jsem se už šestkrát stěhovala. Sedmé stěhování, doufám poslední, mě čeká letos na podzim. Mám tedy celkem přehled, jak se kde v našem městě žije.“

Martin Gazda: „Město má budovat nájemní byty.“

Slušnost, odpovědnost, pokora. To jsou vlastnosti, které v politice považuje za důležité novojičínský radní Martin Gazda, dvojka kandidátky koalice Strany zelených s Piráty, TOP 09 a STAN v podzimních komunálních volbách. Projektový manažer v oblasti automotive, ale duší a srdcem hlavně muzikant, hodnotí uplynulé volební období pozitivně. „Neuvolněný radní si klidně může pro práci zvolit obecná témata a čtyři roky prožít v klidu. To nebyl můj případ. Práce v Komisi pro otevřené město či vedení pracovní skupiny pro dostavbu kulturního domu, to vše vyžadovalo spoustu času a energie. Jedna remíza, více malých výher,“ ohlíží se sedmatřicetiletý Gazda, předseda novojičínské TOP 09.

Otázka dostavby kulturního domu je v Novém Jičíně velké téma. Jak se k tématu stavíte vy?

Volební období jsme začali s jasným cílem, že dostavět kulturní dům je naše priorita. Po čtyřech letech však stále není hotovo a má to bohužel řadu objektivních příčin. Celý objekt v přístavbě Hotelu Praha je pro kulturní dům z řady důvodů, které jsme dříve nevěděli, nevhodný. Špatný projekt, nevyřešený problém hluku v okolí Hotelu Praha, problematická obslužnost hlavního sálu, neodstranitelné sloupy v hlavním sále a v neposlední řadě nejasnosti ohledně statiky celého objektu. Možných řešení je více, osobně preferuji dvě – nový kulturák úplně na zelené louce, nebo rekonstruovat existující objekt, který byl již postaven jako kulturní stánek – hospoda Slunce nebo bývalý J-klub.

Které z kroků prosazených v uplynulých čtyřech letech vám naopak udělaly radost?

Těší mě možnost platit na úřadě kartou, zřízení nového informačního systému města, parkovné v mobilu, oprava statiky Beskydského divadla, nový úsek cyklostezky Koleje, investiční akce města do sportu či plán revitalizace Horního nádraží. Jmenovat bych mohl dlouho a věřím, že je za námi vidět kus dobře odvedené práce.

Hodně se věnujete oblasti smart city, tedy chytrého města s efektivním využíváním moderních technologií. Jak se v tom Novému Jičínu daří?

Platba parkovného mobilem, platební terminál na Odboru dopravy a tím ušetřená tři patra schodů, mobilní rozhlas, který do e-mailu informuje občany o důležitých událostech ve městě, WiFi internet pro veřejnost, objednání na úřad na konkrétní hodinu, to všechno je smart city. Myslím, že se nám postupně daří činit Nový Jičín ještě chytřejším městem. Velkým tématem je také internet věcí ve veřejné správě.

Co takový internet věcí znamená?

Rád to vysvětlím na příkladech. Třeba u parkoviště Na Valech u tržnice si občan jeho aktuální obsazenost zjistí na internetu nebo ji vyčte na informačních displejích ve městě. Najde si také vytíženost a odhad čekací doby na registru vozidel. Dozví se, jakou teplotu má zrovna teď voda městského bazénu a kolik se v něm koupe návštěvníků. Nebo kolik je ještě volných míst v novojičínských kroužcích pro děti. Všechna tato data dnes již existují, ovšem zatím pouze v uzavřených systémech. A koncept internetu věcí tato data činí dostupná a otevřená všem občanům. Zlepší se tak kvalita jejich života ve městě.

Kterou další oblast považujete za důležitou? Čemu byste se chtěl v následujících letech, pokud ve volbách uspějete, věnovat?

Určitě mi záleží na dostupnosti bydlení. Nemyslím si, že se všichni přestěhujeme do domku se zahradou, to bohužel není reálné. Mám na mysli dostupnost bydlení ve městě jako mix nájemního bydlení provozovaného městem a soukromými pronajímateli. Jde mi o fungující trh s byty a domy a zároveň podporu individuální výstavby i strategického partnerství s developery. Město může jako silný hráč budovat nájemní byty. Je škoda, že bytový fond města byl v minulosti rozprodán, dnes jsme mohli mít stovky bytů k pronájmu. Navíc jsou pronájmy vedle daní největším příjmem do městského rozpočtu.

Jakými kroky lze situaci zlepšit?

Jako radní bych rád odblokoval lokality k individuální výstavbě rodinných domů a podpořil projekty nájemního bydlení. Město musí v tomto směru najít silného partnera. Ona dostupnost bydlení udrží ve městě občany, což přitáhne nové zaměstnavatele a těm stávajícím umožní růst. Rolí města je pro tento růst vytvářet podmínky a příležitosti.

Andrej Droščín: „Novému Jičínu by slušelo i vinobraní.“

Novému Jičínu je Andrej Droščín znám především jako podnikatel v gastronomii. V Loučce provozuje pizzerii Oscar, v Beskydském divadle bar Múza a bufet. Z vlastní zkušenosti tak ví, jak se v Novém Jičíně podniká a co místním obyvatelům schází. I proto letos už potřetí kandiduje v komunálních volbách. Jako lídr Pirátů a třetí osoba na společné kandidátce Strany zelených s Piráty, TOP 09 a STAN však letos do voleb vstupuje s většími ambicemi. „Výzvu jsem přijal, protože jsem městský liberální volič a zároveň bych rád zužitkoval dosavadní zkušenosti. Piráti jsou proevropští, pro zavedení eura, dávají důraz na sociální i zelená témata. Mám navíc radost, že mohu v koalici spolupracovat s lidmi, které už dobře znám a se kterými si rozumím. Síla naší koalice je v tom, že se dokážeme rozumně domluvit, i když politicky představujeme pravolevé spektrum. Komunální politika je hlavně o lidech. My se navíc na volby dlouho připravujeme a vytvořili jsme velmi kvalitní program,“ hodnotí širokou spolupráci stran Droščín, který chce pracovat na rozvoji podnikání a cestovního ruchu v Novém Jičíně.

Posouvá se Nový Jičín v oblasti gastronomie? Hodnotit to můžete z pozice podnikatele i zákazníka.

Za posledních deset let se kvalita gastronomie v našem městě i v celé České republice posunula. Myslím si, že se postupně zvedá ruch na Masarykově náměstí. Nárůst zákazníků je pozvolný, zvýšil se počet jarmarků, přibyly nové podniky. Je samozřejmě troufalé se srovnávat s většími městy typu Ostrava či Olomouc s jejich počtem obyvatel. Chybí nám také vysoká škola, která je spojená s přílivem mladých lidí, jež dokáží lokální gastroscénu rozpumpovat. Chování zákazníků se navíc hodně změnilo kvůli epidemii covidu.

Co může město aktivně dělat pro to, aby náměstí ještě více ožilo?

Náměstí nám může každý závidět, ale to samo o sobě nestačí. Musíme podporovat městské organizace jako Návštěvnické centrum, které se stále rozvíjí, a motivovat je k organizaci populárních akcí typu Pivobraní či jarmarky. Podobnou akci by si u nás určitě zasloužilo i víno, Novému Jičínu by vinobraní slušelo. Takové události totiž zvyšují návštěvnost a povědomí o Novém Jičíně nejen u nás, ale i v zahraničí.

Podobná otázka se nabízí i u cestovního ruchu. Jak do Nového Jičína přilákat více turistů?

Měli bychom rozvíjet cykloturistiku, propojovat se pomocí cyklostezek s okolními obcemi a také dobudovat a zlegalizovat singletraily Čertovy stezky (jednosměrná sportovní trasa pro horská kola). To je v současnosti ohromně se rozvíjející druh turistiky. Váže na sebe rozvoj místního ubytování, stravování a cykloservisů, zaměstnává obyvatele ve službách. Dříve málo navštěvované oblasti Česka se dnes rychlým tempem rozvíjejí právě díky cykloturistice, třeba Rychlebsko. A jižní Morava je už turistů plná, tak hledají nová místa k objevování. Měli bychom jim je nabídnout u nás.

Pokud ve volbách uspějete, jaký bude Nový Jičín v roce 2026?

Věřím, že případní koaliční partneři budou schopni přijmout naše nápady a že se naše město dostane na vzrůstající trajektorii jak v počtu obyvatel, tak návštěvníků. Nový Jičín bude také více energeticky soběstačný a schopný se ještě lépe postarat o starší či handicapované. Půjde o místo přívětivější pro bydlení a trávení volného času při sportu či kultuře.

Petr Brandejs: „Musíme vyřešit vleklý problém s kulturním domem.“

Učitel angličtiny na Mendelově střední škole. Hudebník, bývalý profesionální banjista, organizátor nejstaršího bluegrassového festivalu v Evropě. Pořadatel Dnů architektury v Novém Jičíně. A nyní číslo 5 na kandidátní listině společné koalice Strany zelených s Piráty, TOP 09 a STAN. Tak se dá v krátkosti charakterizovat Petr Brandejs, muž, který se už přes deset let snaží jako člen osadního výboru aktivně zlepšovat život v místní části Bludovice. A Novému Jičínu by rád pomáhal i nadále. „Myslím, že naše koalice v posledním volebním období posunula město vpřed, a to zejména díky úsilí místostarosty Ondřeje Syrovátky. Nastartovaný trend bych nyní rád podpořil, protože mi záleží na místě, kde bydlím. A na lidech, kteří zde žijí,“ říká nadšeně dvaapadesátiletý Brandejs, jehož do komunálních voleb nominovalo hnutí STAN.

Hudba vás provází celý život. Jako zastupitel byste se tedy chtěl soustředit především na kulturní oblast?

Zastupitel by měl sledovat vše. Vleklým novojičínským problémem je ale kulturní dům. Ten byl vyprojektován v roce 2014 trochu ve spěchu, bez velkých diskuzí a architektonické soutěže. Následně se plány naštěstí podařilo významně upravit, objevilo se však i jejich zpochybňování a dnes mám pocit, že na jejich dokončení schází energie. Mnoho věcí se stalo špatně, ale osobně si neumím představit, že by se nad proinvestivanými více než 25 miliony korun jen tak mávlo rukou. Musíme to promyslet. Já osobně se kloním k dostavbě, i když výsledek nebude ideální. Ale to není na světě skoro nic, ne?

Jak se jinak novojičínské kultuře aktuálně daří?

Nový Jičín je živým kulturním městem, stačí si pořádně přečíst nabídky kulturních institucí. Každý si vybere. Chybí nám ale dlouhodobý plán. Jednotlivé oblasti bychom měli sladit dohromady. Městské kulturní středisko, kino, Beskydské divadlo, Středisko volného času Fokus, knihovnu, základní uměleckou školu, respektované sbory a soubory a také živelně vznikající kapely či nápady všeho druhu. Potenciál má město veliký.

Velké akce jako slavnosti města či Pivobraní mají tradičně u návštěvníků úspěch. Může si ale město dovolit pořádat i kulturní události s nízkou návštěvností? Vyplatí se to?

Hodně tomu pomůžou excelové tabulky a zdravý rozum (smích). Myslím, že není hříchem na kultuře prodělávat. Je ale potřeba vědět, kolik co stojí či případně vydělá. A podle toho se rozhodovat a peníze utrácet efektivně.

Jako středoškolský učitel se denně věnujete vzdělávání mladé generace. Jakou roli má směrem ke školám sehrávat město?

Město by mělo koordinovat vztahy mezi základními školami i mezi školkami. A navzdory tomu, že střední školy zřizuje kraj, měli bychom jako město intenzivně posilovat i spojení učilišť či středních škol s jejich sociálními partnery. Tedy budoucími zaměstnavateli absolventů. Firmy a úřady totiž stejně jako střední školy působí na území našeho města, takže objektivně vzato je to naše věc.

Máte zkušenosti se školstvím z několika evropských zemí, například z Norska, Finska, Španělska, Irska či Nizozemska. V čem se od nich můžeme inspirovat?

V řadě věcí, ale platí to i obráceně – mnohé z našich škol by se jim v zahraničí hodilo. Hlavní rozdíl třeba oproti Finsku se ale netýká jen školství. Měli bychom si naplno uvědomit, že veřejné instituce, včetně škol, jsou naše, nás občanů. Nepatří nějaké neurčité osobě či anonymní skupině lidí. Po lidech ve vedení těchto institucí chceme, aby je dobře spravovali a řídili. Jsou ale naše, stejně jako samotné město. Na nás záleží, jak se v něm bude žít. Začíná to u volebních uren, ale nemusí to tam končit.

Zajímavost o Petru Brandejsovi

„Vyrostl jsem ve východních Čechách a po přestěhování do Nového Jičína jsem se stal úplným jazykovým bezdomovcem. Mé češtině se smějí jak v místě mého rodiště, tak v místě mého bydliště. Toťtym sa všeckym omlúvám, ale nikdo není dokonalej.“